Knoflíkárna Žirovnice aneb království knoflíků v Čechách

Víte, jak se vyrábějí knoflíky?

Já o tom vlastně ani nikdy moc nepřemýšlela. Říkala jsem si, že na to asi budou nějaké speciální stroje, do kterých se z jedné strany naleje hmota, udělá to: „patlála, patlála, paprťála a bum… je z toho knoflík“.

Takovou představu mám v podstatě o všem, co vypadá jako lisované, vylévané nebo vysekávané. Jenže mi to nedá, a když se jedná o látku, galanterii nebo cokoli jiného, týkající se mé vášně a oboru, jdu ráda k jádru.

Tentokrát mě mé kroky zavedly do knoflíkárny Žirovnice.

A musím vám říct, že jsem procházela s pusou dokořán. Pokud jsem měla nějaké, alespoň malé tušení, jak vypadá skutečná ruční výroba v tradiční české firmě, pak tohle překonalo úplně vše.

Zvu vás tedy na malou prohlídku krásného podniku, který už je tu pro nás 120 let a stále tvoří až šperkařské, mistrovsky opracované výrobky.

Historie knoflíkářské výroby v Žirovnici sahá až do roku 1863, kdy byla ve městě založena čamrdářská dílna Josefa Žampacha na výrobu perleťových knoflíků. Technologie a zařízení na výrobu polyesteru se postupem času změnila, ale zpracování přírodních materiálů je až na malé výjimky stále poctivá ruční práce. 

Abyste měli trochu představu : Většina knoflíků se vyrábí z polyesteru.

Průhledná gelovitá hmota se obarví ve velkých kovových hrncích a, nejčastěji, se naleje do bubnů, které jsou dost podobné těm od pračky. Každý z nich má jiný povrch. Některý hladký, jiný zvrásnělý či vroubkatý. To podle toho, jaký chcete mít výsledný povrch knoflíku.

Odstředivou silou se vytvoří pláty přesně tak silné, jak vysoký chcete mít knoflík. Buďto se leje jen jedna barva a nebo klidně tři vrstvy, které pak tvoří velmi zajímavý efekt na boku knoflíku nebo se pak s vrstvami pracuje při gravírování, leštění či laserování.

Z připravených plátů se pak vysekají tvary. Na stařičké raznici. Ať už kulaté, srdíčkové a nebo třeba ve tvaru perníčkové chaloupky. Cokoli si přejete.

Druhá možnost je obarvenou hmotu nalít do kovových trubic, čímž vzniknou asi tak metr dlouhé pruty, ze kterých se knoflíčky nařežou.

To se nejčastěji používá při výrobě pánských knoflíků. A má to jedno malé, ne vždy příjemné specifikum, že je při výrobě vždycky třeba zpracovat celý prut. (To znamená, že vám nevyrobí na zakázku třeba 30 knoflíků ve vašich brandových barvách, ale musíte jich vzít třeba 1000 ks, prostě tolik, kolik jich z toho množství vyjde.)

A nebo se polyesterová hmota naleje do silikonové formy, nechá se malinko zatuhnout a pak se ručně vyloupou.

Ano, úplně vážně. Je to stejné, jako když roztavíte na pánvičce céčka a pak je nalejete do formiček na led.

Pokud je základní barva bílá, může se ještě obarvit na požadovaný odstín.

Ten může být úplně jakýkoli. Můžete jim poslat odstřižek látky, výstřižek z novin, barvu z Pantone barevnice nebo čehokoli jiného. Obarví to přesně tak, jak si vy přejete.

Vtipné na tom je, že na to nemají vůbec žádný přístroj. Mají jednu šikovnou Helenku.

Helenka vezme do ruky ústřižek látky, který jste jí poslali. Na plynový sporák dá velký hrnec, vodu a do něj knoflíky a pak, kapičku po kapičce, míchá barvy tak, až je výsledný odstín dokonalý.

No vážně. Viděla jsem to na vlastní oči. Jen jsem to teda neměla možnost natočit, tak snad příště…

Vysekané a případně obarvené polotovary se přesunou do další místnosti k dalšímu opracování.

Je třeba je očistit, zabrousit a zaleštit. A vyvrtat dírky.

Je to, opět, k nevíře, ale tohle všechno dělají šikovné ruce místních dělnic, které každý jeden knoflíček vezmou xkrát do ruky, aby z něj vytvořily hladký, příjemný a dokonalý výrobek. Takový, jaký si jej pak koupíte, třeba v galanterii.

Jasně, mají tu i automat, který tohle opracování udělá celé sám. Věřte mi, ale, že ten výsledný efekt je někde úplně jinde. A tak se tato možnost využívá hlavně pro velkosériové zakázky a ještě takové, které nemají tak náročného koncového zákazníka. Prostě u knoflíků, které jsou schované a třeba i málo používané. Rozhodně ne na dyzajnové kabáty…

Některé knoflíčky ještě vyžadují další povrchovou úpravu. Leštění nebo naopak matování.

To se dělá ve velkých bubnech. Představte si je jako míchačku na maltu. Tak se nasypou buď dřevěné kostičky, napuštěné včelím voskem – to aby knoflík zářil jasným leskem. A nebo se do bubnu přidá pemza či kamínky a ty pak, po 24 hodinovém procesu míchání, povrch knoflíku rovnoměrně zmatní.

Pokud chcete, můžete si na knoflíky natisknout jakýkoli obrázek, fotku či logo. Nebo použít laser, který vygravíruje váš jedinečný podpis, grafiku, vzkaz, obrázek…

Prostě cokoli vás napadne je tady možné. Můžete si nechat vyrobit levné vstřikolysové koflíky nebo spony, ale i si vymyslet svojí vlastní kolekci velmi luxusních doplňků.

Většina zde vyráběných knoflíků je z polyesteru, na které si můžete vyžádat betonovou, dřevěnou či kovovou úpravu.

Vyrábějí i rohovinové, kostěné, kokosové. Nádherné perleťové i z přírodního dřeva či ořechů Corozo.

Vytvoří vám našívací loga z pracího papíru nebo korku. Prostě si buď vyberete nějaký z jejich 42 000 vzorů, co mají nabídce, nebo vytvoříte svůj vlastní,

Nevyrábí jen knoflíky, ale i spony, cedulky, magnetky, připínací špendlíky, prádlové doplňky.

A ještě jedna dobrá zpráva – minimální vyráběné množství a výrobní cena jsou víc, než přijatelné.

Prostě cokoli můžeme, uděláme… Všechno je možné.

Protože tady, za branami Žirovnické knoflíkárny je cítit tradice, um, láska a nadšení. V každém milimetru, každém pohybu, stroji, slovu.

Je to radost tam být. Navštivte je, jistě budete nadšeni stejně, jako já.