Vzhledem k tomu, že jsem nedávno postovala příspěvek na mém instagramu, ohledně tipů pro vaši případnou návštěvu veletrhu s látkama, říkala jsem si, že by se vám, nejspíš, hodily i nějaké tipy , kam vlastně jet.
Na všech jsem, rozhodně, nebyla. Na některé se teprve chystám a některé jistě vynechám a ty zámořské ani nedohledávám, natož bych je sem psala. Ale kdybyste na nějaký chtěli jet, třeba do Kanady nebo tak, vezměte mě s sebou:)
Začnu tedy jednotlivýmy místy, a pak vám dám pár drobných rad, jak se připravit (o něco obohacenější, než v postu na instagramu, který mě limituje počtem 2200 znaků)
Já jsem jela na svůj první veletrh látek totálně nezkušená. Bylo to v Mnichově před mnoha a mnoha lety.
Nutno říct, že mě to celkem semlelo.
Bylo toho na mě prostě moc.
Po pár hodinách mě to vyplivlo zpátky na ulici. Bez jakýchkoli nových kontaktů v kapse. Jen plnou dojmů, směsice nadšení ale taky totálního zmatení.
Tak vám tu, dneska, dám radši pár rad, které se vám mohou hodit, když se na takovou akci vydáte:
Pokud šijete nebo chcete šít z kokrétního materiálu, řekněme biobavlny, jděte pouze a jen po biobavlně ( zakažte si koukat se po čemkoli jiném ). Vím, o čem mluvim. Je tam tolik nádherných látek, až vám oči přecházejí. Snadno se přehltíte a skončíte dřív, než najdete něco – pro vás – použitelného. Takže se soustřeďte jen a pouze na cíl.
Konkrétně Munich fabric start má super appku . Dá se v ní vyfiltrovat, jaké materiály dodavatel nabízí. Jeho kontakty, zda má eshop. Jaké má certifikáty. Zužte si filtr na co nejužší okruh a pak si je hodte do googlu. Zjistíte, zda je vám jeho prezentace příjemná a zda bude reálné, se s nimi v budoucnu spojit. Vyplatí se to!
Spousta dodavatelů má mizerné nebo žádné webovky. Může to být klidně i tím, že berou zakázky jen na objednávku a minimálnímnožství bude 300m/bava/typ a víc.
Tak si promyslete, jestli to pro vás má smysl a pokud ne, vůbec se jimi nezabývejte a neztrácejte čas zamilováváním se do super muchlací bio eko udržitelné merinovlny ve směsi s vláknem ze sojových bobů, když víte, že ho (zatím), nemůžete mít.
Ten čas, který věnujete přípravám, vám zajistí hladký průchod veletrhem. Nasbíráte dostatek kontaktů a nepřehltíte se.
Navíc budete mít“výhodu“, protože už je budete tak trochu znát.
Věřte mi. Je tam toho prostě moc. Je lepší si osahat na živo látky u pěti vybraných, než se totálně ztratit mezi stovkou, které vidíte poprvé.
Navíc, pokud nejste prodejce látek a nesháníte nové skvosty do svého eshopu, nepotřebujete tisíc nových dodavatelů. Vy jste sem jela osahat si materiály a najít ten pravý, který bude podle vašich představ. Měl by splňovat vaše požadavky a také cenovou dostupnost.
Cílem veletrhu pro vás je, lépe se zorientovat v látkách (osahat si je), na živo se kouknout na odstíny a barvy a prohlédnout si materiály, které byste na webu jsen těžko objevila a nebo minula, protože úplně dobře nevíte, co si pod tím představit.
Ve stáncích na stojanech visí miliony vzorkovnic. Míjejte materiály, které vás nezajímají a ty, které se vám líbí posbírejte. Pak najděte prvního týpka, který vypadá, že patří k dané značce a chtějte po něm, aby vám poslat vzorky a barevnice. Rozhodně je výhodné, mít vzorky a barvy na očích, když vymýšlíte nové produkty nebo novou kolekci. Moct si to osahat, sladit, nakombinovat…
Můžete si rovnou, od opravdu TOP materiálů, objednat takzvaný „kupon“. To je určité množství látky, řekněme 1-5m, na případné odšití vzorku. To se vyplatí, pokud už jasně víte, co byste z daného materiálu chtěly a potřebujete si to nejdřív vyzkoušet (doporučuji), vyprat a chvíli nosit, než uděláte finální objednávku. Kupon bude stát jistě na metr víc, než následné větší množství. Ale to, tak už je. Vývoj je drahý, ale nevyplácí se ho podceňovat.
Už jsem zmínila, že někteří dodavatelé drží skladem jen omezené množství druhů látek. Třeba jen nějaké „basic“ odstíny nebo jen nějaké druhy materálů. Zbytek vyrábí na objednávku.
Jednotliví dodavatelé se liší minimálním odběrovým množstvím. Budou chtít 300-1000m/barva/druh. Což je celkem dost. Mockrát je, ale možné se s nimi domluvit, že vám ten daný typ látky vyrobí v „režné“, tedy základní nebarvené úpravě a pak rozbarví do třech odstínů. Budete mít tedy tu svojí vysněnou merinovlnu ve třech barvách po 100m, což už je celkem únosné ( to je třeba 100 ks triček, tedy 20 ks od velikosti, pokud šijete XS-XL)
Ale ne jen tak ledajaké. Důležité jsou vaše kontaktní, dodací a fakturační údaje. Může to být klidně jen lísteček vytištěný na běžné tiskárně. Dost se vám tím zkrátí doba vypisování údajů a taky pravděpodobnost, že přečtou vše správně, bude mnohem vyšší.
Garantuji vám, že si jinak doma nevzpomenete které jméno patří k čemu… U třetího stánku už nebudete vědět, jak se jmenoval ten, co měl tak krásnou vlnu a ten druhý, co měl super knoflíky…
Prostě si pište co nejdetailněji všechno, co vás u nich napadne. Dávejte si to do nějaké obálky nebo si vemte tašku, ať to nedržíte v ruce.
A pak si doma, co nejřív, v klidu sedněte a někam si to přepište, nebo nalepte, ať to dohledáte, až bude třeba.
Veletrhy jsou uvnitř v halách. Je tam taky klidně 500 – 1500 vystavovatelů a ne o moc méně lidí. Dovedete si představit ten vzduch.
Byla by škoda, abyste si to neužily jen proto, že jste se rozhodly být „za dámu“ v pletených šatech a vysokých podpatcích.
Na akcích bývají stánky, ale nejsou v každé hale, navíc voda bývá dražší než třeba kafe, které často dávají i zadarmo. To je takový paradox dnešní doby.
Spojte si to s výletem a nebo si návštěvu veletrhu rozdělte do dvou dnů. Já celkem umím, jet 5-7 hodin tam a to samé zpátky „na otočku“, ale doporučit bych to rozhodně nemohla. Je to extra náročné a únavné. A ta města, kde jsou veletrhy, většinou stojí za vidění…
A hlavně si to celé užijte. Vážne, o nic nejde.
Když nenajdete toho svého dodavatele, nevadí. Najdete ho jinde. Nebo zůstanete u toho původního. Prostě to berte jako příležitost a zkušenost.
Hlavně se nestresujte.