#1 Miniseriál „textilní materiály“ – BAVLNA

Slíbila jsem, že dnes spustím takový seriál o jednotlivých textilních materiálech.
Důvod, proč to dělám, jsem napsala v minulém postu na mém instagramu a určitě o tom ještě budu mluvit.
Dneska ale začneme trošku zhurta. Prvním materiálem je totiž:

BAVLNA

Materiál, který je, zdánlivě, chronicky známý,

Vzhledem k tomu, že už koncem 19 stolení bavlna představovala přibližně 4/5 objemu všecht textilních materiálů, je jasné, že něco bavlněného má ve svém šatníku snad každý z nás.
Používá se úplně na všechno. Od spodního prádla, přes trička až po ložní povlečení.

Pokud se týká oděvních značek, nejčastěji se z bavlny šijí

• trička, tílka a topy
• šaty
• mikiny
• košile
• různé doplňky
• a hlavně dětské oblečení

Dost často se kombinuje s elastanem (protože sama o sobě moc nepruží ) a s dalšíma materiálama

Má určitě svoje výhody

Bavlněné vlákno

• je příjemné na nošení
• dobře absorbuje vlhkost
• velmi dobře schne
• nežmolkuje
• snese vysokou teplotu praní , žehlení i sušení
• dá se bělit, napařovat
• snese prostě cokoli a dlouho vydrží
• z bavlněných látek se většinou dobře šije a nejsou drahé, hodí se proto i pro začátečníky.

Pak mu snadno odpustíme, že:

• není příliš elastické, což způsobuje mačkavost a látky se pak vytahují na namáhaných místech. Vytahaná kolena na legínách nebo punčocháčích si asi dovedete živě představit…
• vlhká bavlna má tendence plesnivět, takže je třeba ji skutečně dobře dosušit
• některé bavlněné látky mají tendence se praním srážet

Tenkrát však ještě nevěděli, jak se celá tahle sranda s pěstováním bavlny zvrhne.

Vypadá to jako skvělý materiál.

• Je dostupný, známý, odzkoušený.
• Většina vlastností je pro textilní zpracování perfektní.
• Je přírodního původu . Kdo jste to dosud nevěděl, tak Bavlník je takový krásně kvetoucí keřík, občas i stromek. Když odkvete, vytvoří se taková tobolka, která pak pukne a uvnitř se objeví vlákna podobná vatě. Tato vlákna vlastně chrání semeno bavlníku.

Pro ty, co mají rádi informace: Složení bavlny bývá: celulóza(z bavlníku) 80-90%, voda 6-8%, protoplazma, pektiny 4-6%, vosky, mastné látky 0-1%, minerální soli až 0,20%.

Tohle všechno by bylo asi v pořádku, kdyby za tím nestál monstrózní textilní průmysl, který, ve snaze, vydělat co nejvíce peněz, nezačal tuhle krásnou rostlinku znásilňovat a s ní i lidi, kteří ji pěstují.

Pojďme se tedy podívat na nějaká, ne příliš líbivá fakta:

Pěstování bavlny:

• vzhledem k touze po čím dál větší produkci, snaží se pěstitelé nebo ti, kteří jim platí, vytěžit z rostlinek maximum a tak se vůbec nestydí používat ty nejhorší pesticidy. Už jsme si řekli, že bavlna je holka odolná. Zvládne tdy celkem snadno i ten nejdrsnější postřik.
• dostupné zdroje tvrdí, že na pěstování bavlny padne až 20% všech světových pesticidů.
• 40% pesticidů pouţívaných při pěstování bavlny WHO klasifikuje jako nebezpečné
• ročně na otravu pesticidy zemře kolem 20 000 lidí. (mnoho z těchto pesticidů se používá právě na pěstování bavlny)
• rozmáhá se Geneticky modifikovaná bavlna. Její příznivci tvrdí, že by měla být mnohem odolnější proti škůdcům a tím by se tedy používání pesticidů výrazně změnšilo. Já osobně nejsem příznivcem ničeho, co je geneticky modifikované, ale vyjadřovat se k tomu asi úplně kompetentně nemůžu. Tak si názor udělejte sami.

Zpracování bavlny

Při zpracování bavlny je největší potíž s jejím bělením a barvením.

• Zhruba 1/3 barvy k bavlně nepřilne a vymyje se. Na její zpracování je tedy potřeba mega obrovské množstvá vody

Pro vaši představu:

Když si představíte, kolik bavlněných věcí ve skříni, myslím,že bysme napočítali celý oceán vody, který protekl při jeho vyrábění.

Další problém je s čističkama odpadních vod

• podniky, které zpracovávají bavlnu jsou v největší míře v Asii. V zemích, kde výpusť z fabrik ústí rovnou do řek. Mnohokrát žádné čističky ani neexistují.
• místní lidé holýma rukama vybírají z odpadních trubek toxický kal a pak je v krychlích nechávají sušit na slunci.
• to, že v řekách mnoho kilometrů nežijí žádné ryby není pochyb. 
• dovedete si však představit, jaké fatální následky to má pro ty lidi, co v místě pracují, žijí….
• pokud vás zajímá víc a jste trochu otrlí, doporučuji shlédnout  Dokumentární snímek 100% Cotton: Made in India 
• bavlněnou látku je potřeba před dalším zpracováním náležitě proprat tak, aby větší část chemických aditiv a rezidua pesticidů zůstaly v Indii. Do Evropy a Ameriky, kam bude oblečení z této bavlny o pár týdnů později dopraveno, tyto jedy cestovat nesmí. Rozhodnutí, zda věříte tomu, že v látce skutečně nic nezůstává, už nechám na vás.

Abyste nepropadali depresím, je tu světlo na konci tunelu:)

Existzuje totiž bio fair trade alternativa. Certifikát spotřebitelům zaručuje, že při výrobě a zpracování bavlny byly zohledněny základní principy ochrany přírody a že pěstitelé a dělníci zaměstnaní ve zpracovatelských podnicích mají jistotu důstojného živobytí a přijatelných pracovních podmínek.

• oblečení z organické bavlny – zaručuje, ţe bavlna nebyla ošetřována chemickými hubícími prostředky ani hnojivy, tedy nedocházelo ke znečištění vody a půdy.
• oblečení s certifikátem Fair wearfoundation– zaručuje, ţe při výrobě a zpracování bavlny byly zohledněny standardy ochrany přírody a pracovních podmínek zemědělců a zpracovatelů bavlny

Pokud tedy mohu doporučit, bavlna určitě do našeho šatníků patří. Je skvělá a já osobně ji mám moc ráda a ráda doporučuju i pro svoje klientky. Pokud ale můžete, začněte přemýšlet nad tím, jestli by šlo vyrábět a nakupovat hlavně tu organickou, fair tradovou… 

Já vím, že to bude o něco dražší. Na výrobu i na prodej.

Cena výrobku pro zákazníka je taky vyšší. Ale když si dáte vedle sebe všechna ta pro a proti.. co vám z toho vychází?